Videoklip Děcko

Projekty

Videoklip Drak

Videoklip Hejkal

Videoklip Jaro

Počítadlo

Reportáž o škole

Pro žáky - Školní časopis

Charbulka, dámy a pánové, hlemýždi i krevety

O projektu Dámy a pánové, život začíná už toho bylo na jiném místě napsáno dost. Poslyšte nyní krátkou zprávu o povedeném závěru této vydařené akce. Charbulova, čtvrtek 17.2. odpoledne a dvě desítky našich žáků (zbytek srazila na kolena chřipka) spolu se mnou a panem ředitelem, slavnostní oblečení (někteří) a naladění (všichni).

Nastupujeme převzít certifikáty o absolvování kurzu Dámy a pánové…, jehož poslední součástí a vyvrcholením celého projektu je raut a slavnostní stolování.

Pro většinu našich deváťáků se tu odehraje mnoho „premiér“. Těch kulinářských.

Ale nejdříve to nejdůležitější, certifikace. Stojíme tu proti sobě, dva zúčastněné týmy – ZŠ Husova a ZŠ Masárova. Defilé žáků, třesení pravicemi, dárečky, děkovná slova, a najednou je po všem. Všichni mají osvědčení o absolvování, které jim v případě zájmu o přijetí na SŠ Charbulova přinese zvýhodňující body navíc.

Stoly se zatím plní dobrotami, ale ještě ne, ještě musíme soutěžit – vytvořené týmy zástupců žáků obou škol se utkají v disciplínách, v kterých byli proškoleni.

Oba páni ředitelé (naléhavě) vyslovují přesvědčení, že jejich tým vyhraje. Tak do boje!

… No, co Vám mám povídat? Vyhrála Husovka!

Ale to už se mezitím místností rozvoněly grilované cizokrajné dobroty a přichází jejich ochutnávka – čerstvé krevety, hlemýždi v olivovém oleji s bylinkami, kanapky s lososím kaviárem, exotické ovoce … a mnoho, mnoho dalšího pokušení.

Co myslíte? Jak to dopadlo s těmi hlemýžďi, kdysi též tradiční českou specialitou?

Nejprve nesměle, to ano, postupně však statečně jeden po druhém se naši deváťáci pustili do „práce“, a tak během hodinky jen prázdné ulity a oranžové ocásky podávaly svědectví o gurmetském zážitku.

To byly ovšem jen třešinky na dortíku. Nedá se nic dělat, ale Češi sami sebe nezapřeli, protože nejvíce se pojedlo řízečků. Tradice je tradice.

Ještě každý nějakou tu sladkou tečku na závěr a už se pomalu loudáme na autobus směrem domů.

Je to za námi. Jsme bohatší o vědomosti, za které v životě ještě poděkujeme. Mnozí sice ještě s určitostí nevědí, jak být těmi dámami a pány, ale to přijde, oceníme to později. Nyní stačí, že víme něco více než ostatní – jak se chovat, jak oblékat, i když momentalně v patnácti letech chybí peníze na realizaci dokonalosti.

Dámy a pánové, život jde dál. Kéž Vám staví do cesty jen překážky, které dokážete překonat. Ať je k Vám oceán života laskavý. A snad jsme Vám byli trochu nápomocni v hledání té správné cesty.

Každopádně – já jsem moc ráda, že jsem mohla být u toho s Vámi.

Tak šťastnou plavbu a svěží vítr do plachet! A pamatujte, po každé bouři vyjde opět slunce!

Eva Moškvanová

zs | 20.02.11 |