Projekty

Reportáž o škole

Videoklip Drak

Videoklip Hejkal

Videoklip Jaro

Počítadlo

Pro žáky - Školní časopis

LVVZ Petříkov 7.3.-14.3 2010

Autorkou textu je Zita Goliášová z 8.B - text nebyl redakčně upraven.

Zatím naleznete fotky z lyžáku zde . A některá videa tady .

Nastal den D. Už druhým rokem pořádala základní škola Husova lyžařský výcvikový kurz, a tak se dne 7.3. 2010 sešli žáci 7. a 8. tříd, kteří jeli na lyžařský kurz před Fakultou sociálních studií, kde na ně čekal autobus. Ve vzduchu bylo cítit nadšení všech žáku, kteří se už těšili na to, až se naloží tašky, kufry, lyže nebo snowboardy do autobusu, zavřou se dveře a vydají se na cestu, směr Petříkov. Když bylo vše konečně naloženo, rozloučili jsme se s rodiči a vyrazilo se.

Cesta trvala tři hodny, ale nám to přišlo jako chvilka, protože jsme se zabavili posloucháním hudby, hraním karet nebo jsme si jen tak povídali. Já jsem seděla spolu s dalšími žáky 8. tříd v zadní části autobusu a žáci 7. tříd, spolu s učiteli v přední části.

Když jsme dorazili na místo, okamžitě jsme vyskočili z autobusu, plni nadšení, že je všude tolik sněhu. Bydleli jsme v chatě, přímo naproti sjezdovce. Jakmile jsme se ubytovali, přišel čas oběda a vyrazili jsme na takzvaný „Smrťák“.

Byla to krátká sjezdovka určená pro začátečníky, kde se rozhodovalo o tom, do jaké skupiny žák půjde. 1. skupina byla pro žáky, kterým lyžování nedělá problémy, 2. skupina pro žáky pokročilé, a 3. skupina pro úplné začátečníky, kteří stáli na lyžích poprvé.

Na „Smrťáku“ jsme zůstali po zbytek dne a nechávali si vysvětlovat pravidla chování na sjezdovce a k tomu jsme si zopakovali některá pravidla správného lyžování. Po návratu do chaty jsme si vybalili poslední věci a připravili se na večeři.

Po večeři jsme dostali informace k dalšímu dni a měli jsme do 8. hodiny večer osobní volno. A to pro nás znamenalo navštěvovat se mezi sebou, hrát hry, povídat si a také vyvádět hlouposti. V 8 hodin jsme se všichni sešli v jídelně a tam jsme hráli nějaké společenské hry, které utužovali naše vztahy, mezi žáky 7. a 8. tříd.

Na druhý den, po snídani nám paní učitelka Kostíková nebo paní učitelka Míčová zopakovala některé informace a dozvěděli jsme se, koho budeme mít ten den za vedoucího ve skupině. Každý den se učitelé u skupin střídali, pouze u snowboardistů byl celý týden pan učitel Vojkůvka, který jako jediný z učitelů umí na snowboardu. Dopoledne jsme šli ještě jednou na „Smrťák“ a odpoledne už nás učitelé vzali na pořádnou sjezdovku, která byla přímo naproti naší chatě. Tato sjezdovka měla kotvu, takže jsme se rozdělili do dvojic tak, aby v jedné dvojici byl jeden člověk, který na kotvě už aspoň jednou jel a druhý, který kotvu „viděl poprvé“.

První výjezd nahoru byl trošku obtížnější, ale pak už to šlo jako po másle. Nakonec jsme všichni dojeli nahoru bez jakýchkoliv „škrábanců“ a mohli jsme začít lyžovat a snowboardovat. Samozřejmě, že první 2 dny jsme stále opakovali pravidla lyžování, což pro nás nebylo zrovna zábavné, ale respektovali jsme to, protože to bylo povinné.

Naštěstí už třetí den nám pan učitel nebo paní učitelka povolili dojet dál než 10 metrů z bodu A do bodu B. Poté nás nechali skákat přes kopečky, takže to pro nás bylo čím dál víc zábavnější. Na svahu byla zábava i tak. Učitelé nás vypouštěli po jednom, protože to bylo z bezpečnostních důvodů tak lepší, a tak jsme měli dostatek času na to, abychom si mohli říct nějaké vtipné příhody nebo lepší, něco vtipného vymyslet. Vždycky, když jsme čekali na ostatní, než dojedou, tak jsme spolu žertovali.

Nejznámější čekací stanoviště bylo u ski baru, který stál u prudkého svahu. Tímto svahem se dojíždělo zpátky ke kotvě. Ale byl tak prudký, že jsme museli všichni dávat dobrý pozor, aby nám to neujelo a my z něj nevyletěli ven.

Naneštěstí se tento svah stal osudným Romanu Macháčkovi, který musel den před závodem odjet do nemocnice a poté odjel domů. Bylo nám to všem líto, protože byla s Romanem legrace a věděli jsme, jak moc se těšil na závody, tak jsme si s ním aspoň volali.

Závody byli velmi napínavé a šlo v nich o setiny. Všichni se snažili dobře objíždět tyčky a dávali si pozor na to, aby nespadli, protože čím víc jelo závodníků, tím víc byla plocha vydřená a zledovatělá. Nakonec dopadlo všechno dobře a nikomu se nic nestalo. Večer bylo vyhlášení a poté karneval. Na karnevale bylo spousty kreativních a hlavně zábavných masek. Moc jsme se tam pobavili.

Sedmý den odpoledne jsme si všichni lyžování pořádně užívali, protože to byl poslední den našeho pobytu v Petříkově. Mám na to krásné a velmi úsměvné vzpomínky a jsem ráda, že se posilnili i vztahy mezí žáky ze 7. a 8. tříd. Učitelé byli také skvělí, protože vymýšleli spoustu zábavných aktivit a po nudě nebylo ani památky. Krom toho počasí bylo po celý týden úžasné a pouze dva dny silně sněžilo, ale nám to naši dobrou náladu a chuť k lyžování nebo snowboardování nepřekazilo. Takže ještě jednou moc děkuju za krásné vzpomínky všem učitelům, kteří to vedli(p.uč.Míčová, p.uč. Kostíková, p.uč. Kupsa a p.uč Vojkůvka).

zs | 29.03.10 |